|
|
Česká republika jako laický stát
Karola, Petr ; Pavlíček, Václav (vedoucí práce) ; Bartoň, Michal (oponent) ; Reschová, Jana (oponent)
1 Název disertační práce, abstrakt a 3 klíčová slova v českém jazyce Česká republika jako laický stát Abstrakt Disertační práce na téma Česká republika jako laický stát se věnuje komplikovanému vztahu českého státu k církvím a náboženským společnostem, jež na jedné straně reprezentuje staletí snah o odluku státu od církví (především té římskokatolické) a na druhé stejně dlouho trvající boj o náboženskou svobodu. Její hlavní výzkumnou otázkou je, jestli je Česká republika laickým státem. I přes zjevnou důležitost a aktuálnost se tomuto tématu soudobá česká ústavněprávní teorie příliš nevěnuje. Disertační práce je rozdělena celkem do šesti rozsáhlých kapitol obsahující jak ústavněprávní a státovědné aspekty vztahu státu s církvemi, tak i lidskoprávní teorii ve vztahu k náboženské svobodě. Neopomenuta nebyla i rozsáhlá historicko-právní analýza dějin. V druhé kapitole se tak čtenář dozví, co je princip laïcité, z něhož se vyvinul dnešní model laického státu, a jaké jsou jeho kořeny. Dále je rozebrán význam klíčových termínů sekularizace a desekularizace. Třetí kapitola je věnovaná teoretickým základům práce. Věnuje se rozboru rozličných modelů vztahu státu s církvemi, významných pro vývoj ve střední Evropě, včetně obecné charakteristiky odluk a jejích různých průběhů. Především se tato kapitola zabývá detailní...
|
|
|
Právní úprava poskytování duchovní péče v ozbrojených silách České republiky
Chalupa, Jan ; Horák, Záboj (vedoucí práce) ; Tretera, Jiří Rajmund (oponent)
Právní úprava poskytování duchovní péče v ozbrojených silách České republiky Práce se zabývá právní úpravou poskytování duchovní péče v ozbrojených silách České republiky, která je předmětem oboru konfesního práva. Duchovní péče v ozbrojených silách je projevem náboženské svobody, kterou v České republice zajišťuje systém právních pramenů různé právní síly. Cílem této práce je analyzovat všechny tyto prameny, popsat jejich vzájemný vztah a zhodnotit způsob, jakým zajišťují výkon náboženské svobody v prostředí ozbrojených sil České republiky. Práce je rozdělena do deseti kapitol. První kapitola vysvětluje základní terminologické otázky. Vysvětluje pojem duchovní péče a pojem ozbrojených sil České republiky. Druhá kapitola je věnována obsahu duchovní péče v ozbrojených silách a důvodům její existence. Jejím předmětem je tedy popis činností, kterými se duchovní péče v prostředí ozbrojených sil uskutečňuje. Třetí kapitola popisuje způsob organizace ozbrojených sil ČR, jejich dělení a úkoly, které jsou jednotlivým složkám svěřeny. Následující kapitoly se již věnují právním normám. V každé kapitole jsou rozebrány normy stejného druhu. Předmětem analýzy je také vztah těchto norem k ostatním pramenům práva. Čtvrtá kapitola popisuje ústavněprávní normy vnitrostátního práva. Obsahuje základní charakteristiku...
|
|
|
Náboženská svoboda - její ústavní a zákonná úprava a odraz v judikatuře Ústavního soudu
Popelková, Martina ; Hofmannová, Helena (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Resumé: Tato diplomová práce si klade za cíl analyzovat právní předpisy v českém právním řádu, které se týkají náboženské svobody. Práce je rozdělena na dvě části. V první se věnuje vymezení pojmu náboženské svobody, dále pak popsání ustanovení na ústavní úrovni, které zakotvují náboženskou svobodu (zejména potom rozebrání článku 15 a 16 Listiny základních práv a svobod), mezinárodní smlouvy s danou tématikou (např. Všeobecná deklarace lidských práv, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech a další), a dále pak zákonné a podzákonné předpisy zaručující svobodu vyznání. Ze zákonných předpisů je velká část textu věnována zákonu č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů, který tvoří základní kámen úpravy náboženské svobody a musel být pro svou neústavnost předmětem zkoumání Ústavního soudu. Druhá část rozebírá jednotlivá rozhodnutí Ústavního soudu, která se věnují porušování náboženské svobody. Vybrané nálezy se pak týkají jak porušování individuální náboženské svobody, tak kolektivní náboženské svobody spočívající zejména v pochybení Ministerstva kultury při evidenci církevních právnických osob. V této diplomové práci hodnotím stav náboženské svobody v...
|
|
| |
|
|
Laický stát - ústavní garance a zákonné provedení
Szalonnás, Ondřej ; Suchánek, Radovan (vedoucí práce) ; Pavlíček, Václav (oponent)
Tato práce se zabývá z několika perspektiv poměrem státu a náboženství jako sociálních fenoménů. Nejprve zkoumá společné dějiny států a náboženství, popisuje zásadní roli náboženství ve starověkých státech a poté se soustředí na vznik křesťanství a jeho rozšíření v římské říši, jeho roli po jejím pádu při ustavování nového společensko-státního uspořádání Evropy. Popisuje boj o nadvládu mezi světskou a církevní mocí a uzavírá, že oba fenomény mají odlišnou podstatu a proto není možné, aby jeden převážil nad druhým. Středověké církve neuspěly ve snaze vykonávat světskou moc nadřízenou státům, totalitní státy dvacátého století selhaly při pokusu náboženství zničit ve prospěch ateistických ideologií. Dále se práce zabývá mezinárodněprávním zakotvením náboženské svobody a sleduje proměnu v chápání její povahy: od sféry, do níž by stát neměl vůbec zasahovat až po oblast, v níž je právní reglementace nezbytná. To je zapříčiněno rozvojem ideje lidských práv, směrem od negativních vymezení svobod k pozitivním právům. Právní úprava je také nutná, aby zajistila pokud možno bezkonfliktní existenci mnohonáboženské a multikulturní společnosti. Poté práce popisuje úpravy náboženské svobody vybraných evropských států. Vychází z jejich rozdělení do tří základních modelů: úpravy odlukové, kooperační a státně-církevní. Věnuje...
|
|
|
Náboženská svoboda v demokratickém právním státě
Řepa, Karel ; Hofmannová, Helena (vedoucí práce) ; Molek, Pavel (oponent) ; Wintr, Jan (oponent)
Název disertační práce, abstrakt a 3 klíčová slova v českém jazyce Název: Náboženská svoboda v demokratickém právním státě Abstrakt: Disertační práce se věnuje tématu náboženské svobody v demokratickém právním státě, a to konkrétně z pohledu ústavní teorie, lidskoprávní teorie a dále pak reflektuje vybrané aktuální problémy ochrany náboženské svobody v kontextu západních společností. Představuje tak příspěvek do domácí diskuse v právním diskursu, který se na otázky náboženské svobody tradičně soustředí spíše okrajově. V oblasti ústavní teorie si klade otázku, jaká je obecná vazba mezi konceptem moderního státu a náboženstvím, resp. mezi konceptem demokratického právního státu a náboženstvím. Na uvedený problém hledá odpověď prostřednictvím systémové teorie, která pojímá stát i náboženství jako sociální systémy, jejichž základní diferenciace spočívá v odlišení sakrálního a profánního. Jejich mezní konflikt je pojímán jako spor o suverenitu, který je však v prostředí demokratického právního státu vyrovnáván především prostřednictvím institutu náboženské svobody. Na pozadí uvedeného práce mapuje rozvoj moderního konstitucionalismu a jeho vztah k náboženství, jakož i formuluje základní pozici náboženství v soustavě demokratického právního státu. Lidskoprávní část práce přibližuje problém náboženství ve smyslu...
|
|
|
Aktuální rozměr náboženské svobody v systému evropské ochrany lidských práv
Jekielek Henzl, Barbora ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Forejtová, Monika (oponent) ; Lipovský, Milan (oponent)
Aktuální rozměr náboženské svobody v systému evropské ochrany lidských práv Abstrakt Tato disertační práce se věnuje problematice ochrany náboženské svobody v Evropě. Nejdříve je popsáno zakotvení této svobody v EÚLP, Listině EU a v právních řádech Německa, Rakouska a České republiky. Právní řády Německa a Rakouska jsou velmi blízké tomu našemu, proto mohou být získané poznatky inspirací pro úvahy o budoucí právní úpravě v České republice (i s ohledem na to, že je zde problematika integrace jiných kultur poměrně novým tématem, zatímco uvedené státy již v této oblasti mají větší zkušenosti). Dalším důvodem pro tento výběr byla i bohatá judikatura k tématu práce zejména v Německu, ale i v Rakousku. V návaznosti na zakotvení náboženské svobody obecně je popsáno teoretické zakotvení i praxe výuky náboženství na veřejných školách ve výše jmenovaných státech. Ze srovnání praxe v uvedených státech vyplynula mj. důležitost historického vývoje přístupu k náboženství. Jedním z hlavních bodů této disertační práce je pak problematika symbolů. Nejdříve je probrána otázka symbolů obecně, poté se věnuji konkrétně symbolům náboženským a možnostech jejich přítomnosti ve vzdělávacích zařízeních. V této souvislosti je rozebráno umisťování křížů a krucifixů ve školních třídách, což je otázka, které se již v minulosti věnovaly...
|
|
| |
|
|
Náboženské symboly v judikatuře evropských soudů
Hnátová, Barbora ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Lipovský, Milan (oponent)
Otázka náboženských symbolů v evropském veřejném prostoru se stala předmětem častých diskuzí právníků, politiků, sociologů, ale také laické veřejnosti. Tato diplomová práce se pokouší přispět těmto diskuzím komparací judikatury evropských soudů v případech týkajících se náboženských symbolů. Za tím účelem práce analyzuje právní prameny poskytující ochranu náboženské svobody a jednotlivá rozhodnutí evropských soudů ohledně přítomnosti náboženských symbolů na veřejnosti. Tato práce je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola podává detailní analýzu ochrany náboženské svobody v Evropské úmluvě o ochraně základních práv a svobod a v primárním právu Evropské unie. Dále vysvětluje principy sekularismu a neutrality státu a popisuje modely vztahů státu a náboženství v Evropě. Kapitola druhá obsahuje úvod do problematiky náboženských symbolů na veřejnosti. Je zde vysvětlen pojem "náboženský symbol" a "veřejnost" z právního hlediska. Dále se zaměřuje na omezení náboženských symbolů na veřejnosti a zákazy zahalování přijaté v některých evropských státech. Ve třetí kapitole jsou představeny případy náboženských symbolů ve veřejných školách. Většina evropských států má zájem na zachovávání nábožensky neutrálního prostředí ve školách, a z toho důvodu zde nacházíme množství případů zákazů náboženských symbolů....
|
|
| |
host ::
RSS.